Vztahy mezi genotypem a fenotypem aneb víš, co vidíš?

V předchozích třech dílech našeho miniseriálu Chov psů z pohledu genetika jste zjistili, proč je genetika taková věda. Také jsme se zaměřili na to, jak správně nakombinovat chovný pár – psa a fenu. Popsáním genotypu a fenotypu jsme se zabývali v minulém díle. Dnes je naším úkolem z těchto stavebních kamenů postavit zeď. Tak doufejme, že nám nespadne. Miniseriálem vás provází Ing. Alena Svitáková, Ph.D., majitelka chovatelské stanice a odbornice na genetiku a šlechtění psů.

Úplná a neúplná dominance v genetice – tato znalost je stěžejní

Nyní je důležitá ještě jedna znalost (tu nám však dopředu dávají molekulární genetici) a to, jestli má kombinace obou alel (heterozygot) svůj vlastní fenotypový projev, nebo se nedá odlišit od dominantní sestavy (což je ve světě psů mnohem častější příklad).

Slovy genetika – jestli se jedná o neúplnou nebo úplnou dominanci.

Tato znalost je pro další rozhodování naprosto stěžejní. Zde si neodpustím malou odbočku. Znalosti o přesném genotypu jsou nejdůležitější při sestavování rodičovského páru. U žijícího chovného jedince už nic nezměníme (vidíme fenotyp) a musíme pracovat s rozhodnutím někoho jiného/naším dřívějším.

Pes s hračkou z Pamlskového ráje
U žijícího chovného jedince už nic nezměníme (vidíme fenotyp) a musíme pracovat s rozhodnutím někoho jiného/naším dřívějším.

Pravděpodobnost výskytu v celé populaci a jak na ni nahlížet

Další pojem, který musíme zavést je pravděpodobnost – v našem pojetí také míra rizika, nebo šance, že nastane. Všechno, co si zde budeme nyní uvádět, se týká pravděpodobnosti výskytu v celé populaci.

V jednotlivých vrzích může docházet k odklonu od níže zmíněných poměrů. Ale je to stejné, jako když máme uvedeno, že pohlaví je 50:50, ale ve vrhu je z 6 štěňat 5 psů. Když se však podíváte na celkové statistiky, poměr 50:50 platí.

Jak mohu vědět, že jsou můj pes nebo fena zdraví?

Konec teorie, pojďme si uvést nějaké příklady. Prvním příkladem je degenerativní myelopatie (DM) autosomálně recesivní onemocnění, tedy onemocnění, které se projeví pouze u jedinců, kteří mají homozygotně recesivní sestavu genotypu. Dominantní alela = N, recesivní alela = P.

Homozygot dominatní = NN, zdravý
Heterozygot = NP, zdravý
Homozygot recesivní = PP, postižený

Jak mohu vědět, že je můj jedinec zdravý? Schválně jsem vybrala nemoc, která je zákeřná v tom, že se projevuje až v pozdějším věku, kdy jsou jedinci zapojení do reprodukce. Identifikace podle fenotypu přichází pozdě a z hlediska šlechtění se nejedná o správný nástroj.

Jako chovatelé bychom se měli vyhnout riziku produkce štěňat s PP sestavou. Práce s oběma homozygoty je snadná. U homozygota dominantního (NN) není žádné omezení. Pokud je pes homozygot recesivní (PP), měl by být jako nemocný jedinec z plemenitby vyloučen.

Pes s hračkou z Pamlskového ráje
Jako chovatelé bychom se měli vyhnout riziku produkce štěňat s PP sestavou.

Jak pracovat s heterozygoty?

Pokud víme, že zvíře je heterozygot, lze nakrýt zdravým jedincem:

NP x PP = ½ PP + ½ NP (jedna alela od otce, druhá od matky) – jedinci budou zdraví

Pokud žádnou informaci nemáme, může nastat problém. U většiny onemocnění jsou nemocní jedinci jasně identifikování ještě před chovností, takže zde nedochází k zapojení homozygotů recesivních do plemenitby. I tak si je však „můžeme vyrobit“, a to takto:

NP x NP = NN + NP + PN + PP

Číselně vyjádřeno je to ¼ (25%) homozygotů dominantních, ½ (50%) heterozygotů a ¼ (25%) homozygotů recesivních – tedy nemocných jedinců. Z chovatelského hlediska je i toto relativně nízké procento nepřípustné. Poměr v konkrétním vrhu může být totiž odlišný.

Adekvátně rozhodovat se můžeme POUZE na základě ZNALOSTI. Takže pokud existuje test na onemocnění, které se v plemeni vyskytuje a je problémem – TESTUJTE! A s výsledky potom pracujte.


O autorce

Ing. Alena Svitáková, Ph.D.

Pracuje jako vědecká pracovnice pro Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. a již 10 let se zabývá genetikou a šlechtěním masného chovu. Je také nadšenou pejskařkou a majitelkou dvou fenek australského ovčáka, se kterými pravidelně trénuje agility.

Díky jejím psím slečnám se začala hlouběji věnovat i genetice psů a své znalosti zúročila i ve vlastní chovatelské stanici. Pro další chovatele a majitele psů pořádá jednodenní či dvoudenní semináře, které jim pomohou se v problematice genetiky psů zorientovat.

Ing. Alena Svitáková, Ph.D.

Chováte psy nebo se o jejich chov zajímáte? V genetice si ale nejste úplně jistí? Jste zahlcení spoustou termínů a vazeb? Na samostudium je to dost náročné.  Právě pro vás ve spolupráci s Alenou pořádáme CYKLUS PŘEDNÁŠEK O GENETICE PSŮ, kde jdeme do hlubších detailů. Semináře jsou určené pro úplné začátečníky i mírně pokročilé. I když opakování je matkou moudrosti, takže rádi uvidíme všechny, kteří mají o problematiku zájem.