Psí genetická hantýrka – základní genetické pojmy

V předchozích dvou dílech našeho miniseriálu Chov psů z pohledu genetika jste zjistili, proč je genetika taková věda a jaké dovednosti musí ovládat pravý chovatel psů. Také jsme se zaměřili na to, jak správně nakombinovat chovný pár – psa a fenu. A v dnešním třetí díle se podíváme na základní genetické pojmy, díky kterým pochopíte, jak se kombinují geny. Miniseriálem vás provází Ing. Alena Svitáková, Ph.D., majitelka chovatelské stanice a odbornice na genetiku a šlechtění psů.

Mnoho lidí, když slyší pojem heterozygot, tak je to pro ně něco strašného. Cenu pro ně má pouze pes, který je „na všechno čistý“. Asi jsem trochu přeskočila, ale nyní si ukážeme, že tento přístup je příliš svazující a nakonec úplně zbytečný. Abychom si mohli vysvětlit pojem heterozygot, je nutné se trochu nudit pojmy. Zkusím to vzít co nejrychleji a nejsrozumitelněji.

Rozdíl mezi geny malého a velkého účinku

V genetice rozlišujeme geny velkého a malého účinku. Geny velkého účinku ovlivňují celý znak sami. Neprojevuje se zde žádný vliv prostředí. Tak jak to pes má zapsané ve své DNA, tak to vidíme. Jedná se například o základní barvu srsti (celkové zbarvení je kombinace více genů – viz některý další článek), barvu očí, krátkoocasost, některá onemocnění.

Geny malého účinku působí vždy dohromady, je jich několik až mnoho a na výsledném projevu se také podílí prostředí.

Dnes se zaměříme na geny velkého účinku. Takže každý gen podmiňuje 1 znak. S rozvojem laboratorních metod (molekulární genetiky) se přichází postupně na kódování čím dál víc znaků / nemocí. Zde je velmi důležité poznamenat, že tyto objevy by nebyly možné bez toho, aby se informace z genomu psa neopřela o jeho fenotypový projev.

Pes s hračkou z Pamlskového ráje
Geny velkého účinku ovlivňují celý znak, jako například základní barvu srsti, sami.

Co tím myslím? Že pokud nebudeme vědět, že toto konkrétní zvíře je nemocné (a jak), nikdy nedokážeme určit linku mezi projevem a jeho genetickou podstatou. Proto je důležité vést chovatelské databáze a do nich hlásit všechno, co je důležité. Tutlání informací je velmi krátkozraký počin, který vede jen k prodloužení času, než se to stejně „provalí“. Protože majitel příbuzného odchovu už třeba tuto informaci nahlásí, ta se stane veřejnou a díky genetickým vztahům dojde k odhalení.

Fenotyp je příznak – to, co na zvířeti vidíme

Další pojem, na který jsme narazili je tedy fenotyp = to, co na zvířeti vidíme. Je malé, hnědé a modré oko. Pod fenotypem se však skrývá i to, že je citlivý na určitý druh prášků. Je tato citlivost dědičná?

Dnes můžeme říct, že ano. Dříve se díky kolapsu více psů s podobným rodokmenem přišlo na stejnou odpověď. Díky tomu, že si toho někdo všiml a že byla databáze informací, kteří jedinci to byli, mohli molekulární genetici zjistit, že za to může úsek DNA, který nazvali MDR1 gen. Tak jednoduchá cesta to může být. Bez příznaků – tedy fenotypu – bychom nikdy nedošli na genetickou podstatu, tedy genotyp.

Genetická informace se dědí od matky a od otce. Aby to bylo možné, musí se každý gen skládat ze dvou částí – alel. Jednu alelu tedy zvíře dostane od otce a druhou alelu od matky. Pouze kombinace těchto alel dává dohromady požadovaný výsledek.

Štěně s ručně šitou výcvikovou pomůckou pro psy od Pamlskového ráje.
Bez příznaků – tedy fenotypu – bychom nikdy nedošli na genetickou podstatu, tedy genotyp.

Jak oddělit jednotlivé kombinace genotypu a fenotypu

A nyní nastává pro mnohé problém. Jak oddělit jednotlivé kombinace genotypu a fenotypu. Nyní si probereme úplný základ. Jeden gen, který má alelu dominantní (budeme psát A) a alelu recesivní (značíme a). Každá z nich určuje jiný projev genu i fenotypově – vizuálně).

Kombinace AA – tedy dvou dominantních alel = homozygot dominantní
Kombinace aa  – tedy dvou recesivních alel = homozygot recesivní
Kombinace Aa = heterozygot

A jaké jsou mezi jednotlivými genotypy a fenotypy vazby? Jak se genetická informace přenáší dál? To již brzy v dalším článku.


O autorce

Ing. Alena Svitáková, Ph.D.

Pracuje jako vědecká pracovnice pro Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. a již 10 let se zabývá genetikou a šlechtěním masného chovu. Je také nadšenou pejskařkou a majitelkou dvou fenek australského ovčáka, se kterými pravidelně trénuje agility.

Díky jejím psím slečnám se začala hlouběji věnovat i genetice psů a své znalosti zúročila i ve vlastní chovatelské stanici. Pro další chovatele a majitele psů pořádá jednodenní či dvoudenní semináře, které jim pomohou se v problematice genetiky psů zorientovat.

Ing. Alena Svitáková, Ph.D.

Chováte psy nebo se o jejich chov zajímáte? V genetice si ale nejste úplně jistí? Jste zahlcení spoustou termínů a vazeb? Na samostudium je to dost náročné.  Právě pro vás ve spolupráci s Alenou pořádáme CYKLUS PŘEDNÁŠEK O GENETICE PSŮ, kde jdeme do hlubších detailů. Semináře jsou určené pro úplné začátečníky i mírně pokročilé. I když opakování je matkou moudrosti, takže rádi uvidíme všechny, kteří mají o problematiku zájem.